3 týdny do porodu! Poplach!

Za 3 týdny rodím! Velmi jemně se mi začínají v hlavě rozeznívat budíky a zvonečky. Však ten pořádný alarm už přijde brzy. Mám všechno připravené? Můžu v klidu rozjímat a s napětím očekávat Druhorozeného?

Spíše ne. Nejsem typická maminka v domácnosti. Prvorozená i Manžel mohou dosvědčit. Jak se to projevuje? O výchovu Dcery se dělím téměř na polovinu s Manželem. Stejně tak se spolu dělíme o práci a domácnost. Jsem šťastná, že to tak je. Neumím si představit být 100% vytíženou ženou v domácnosti. Asi bych byla brzy na budku.

Co děláme 3 týdny před porodem?

Pracuju

Možná i víc, než dřív. S Manželem pomáháme připravovat weby a věnujeme se také online marketingu. Milujeme to, baví nás to, spojuje nás to. Již několik let. Bohužel jsem si ale nabrala víc práce, než možná za ty 3 týdny mohu zvládnout. S mojí povahou se do porodnice před dokončením všech úkolů nevydám. Tak musím jen doufat, že Syn bude po mě a vydrží.

Bloguju

Tedy snažím se. Snažím se psát, co to jen jde. A vím, že to pak dle toho vypadá. Prach bídně. Asi jako když se přiznávám k tomu, že nečtu návody. Tak asi tak podobně vypadá každá příprava před novým článkem. Nijak. A přitom bych tak moc ráda měla super šystém! Ráda bych se "vypsala", našla svůj styl, svou flow. Ale pořád mohu tvrdit: Je mi přes 30 let a neumím psát.

Vzdělávám se - tedy - snažím se

Denně "odchytám" přes různé nástroje několik desítek článků. S tím, že si je přečtu při uspávání Dcerky (zatím pohádky nevyžaduje, takže mohu). Nebo před spaním, na záchodě, při venčení psa. Projdu pouze pár procent. Je mi to líto, ale čas strašně rychle letí. Nechávat to na "za týden" v některých případech nedává smysl. Moderní technologie a "ty onliny" rychle zastarávají.

Asi hodně díky Manželovi jsem se dostala do stadia, kdy mě toho zajímá víc, než mám času. A cítím, že víc, než dokáže můj mozek pojmout. Ale to už je věc druhá. Na mateřské jsem se kromě přebalování začala zajímat také o LED technologie. Nebo jsem začala uvažovat o nákupu projektoru. Že jsem o tom začala uvažovat já a ne můj Manžel, je na pováženou.

Sžívám se s přírodou

Abych tu nepůsobila jako matka, co prosedí celý den na počítači u práce a na každou blbost potřebuje elektronickou hračku na čudlíky, musím se ještě zavčas obhájit.

Jde mi i o přírodu, moc a to čím dál víc. A vím, že po porodu Syna to teprve vypukne. Hledáme místo pro Náš Dům. Naši Rodinu. A nechceme stavební parcelu 1 000 m2. Ráda bych velkou soběstačnou zahradu a na ní dům ze slámy a hlíny. Srdce mi říká: "Jo, to je ono, běž za tím." Ale peněženka a zdravý rozum bohužel vrtí hlavou. Svépomocí? Ptám se sama sebe. A kdo bude dělat ty marketingy?

Tak se nám snad povede dosáhnout vysněného... no aspoň z poloviny.

Dobře, dobře, zabaleno už mám

Aby celý ten můj stav nezaváněl nebezpečím, o kterém jsem psala v předchozím článku, pokusím se nasbírat i pár plusových bodů jako opravdická Matka, která nic nenechá náhodě:

• postýlka připravena jest,
• cestovní postýlka též,
• zabaleno do porodnice - hotovo,
• kočárek, který pojme až 2 děti - připraven ve vozovém parku,
• připravena na porod? Ne! :)